Rady zkušeného trampa – kpt.Kid – Jaroslav Velínský
Co je to Tramp?
Tramp je člověk, který, až mu civilizace skýtá vše, co je třeba k blahobytnému životu, pohrdá těmito výdobytky vyspělé čtvrtohohorní společnosti a vyhledává radovánky ve volné, nespoutané přírodě, kde táboří, požádá potlachy, hraje na primitivní nástroje, čte stopy, sleduje zvěř a vzdoruje hajným, paďourům, lesním žínkám a mýdlu.
Jak se stanete trampem?
Vyměňte své tesilové odění za drsný žaket ze skvrnitě plachtoviny, obujte co nejtěžší a nejděravější obuv, opatřete si špinavou košili, přehršli malovaných prkének oválného tvaru, které zavěsíte na dvou- až tříkilový opasek z hovězí kožešiny a železných cvoků, potom seberte ve sklepě sekeru, v kredenci nůž a v peřiňáku deku a můžete vyrazit do modravých dálek. Nemůžete zabloudit, neboť modravé dálky vydávají typické volání, které si nelze splést s ničím jiným , přeje řvou, řeka hučí, vítr skučí, takže máte co dělat, abyste se vůbec slyšeli.
Čím se živí trampové?
Vyrazíte-li konečně do přírody, vezměte s sebou chleba, případně soli. Ostatní najdete v bohatém sortimentu v přírodě, která je trampu nejen matkou, ale i kredencí, špajzem a potravinou zárověň.
Zde vizte jeden z mých výborných receptů:
Otrhejte lichozpeřené lupení Pupence jarního (Pulilio Humperdens), spařte je krátce pod košilí a potom na několik hodin namočte do šťávy Brkopaslených listů). Když se lupení dokonale vymáčí, přisypte dvě hrsti bobulí Grgše rybničené, která roste na suchých místech a na stráních obrácených k jihovýchodu a směs krátce povaříte. Zatímco se vaří, vyhrabte na břehu potoka klikatý tunel, dlouhý alespoň dva metry a ten naplňte vařenou směsí. Oba vstupní otvory zakryjte drny a po půlhodině (čas přesně zjistíte podle intervalů ve cvrlikání Drdlíka lučního) proražte shora otvor do tunelu. Směs potom vyjmete mírně ochutíte květenstvím Pimprdelce trupelnatého, osolíte a můžete požívat. Oběd zapijete čajem z oddenků Vášnivce – Říhavce (tak zvaný Krkčaj) a jste nasyceni na několik dní.
Jste-li přece jen zvyklí na masitou stravu, doporučuji drůbež. Například – sluka na vejcích: Ulovenou sluku uchopíte pevně za hrdlo. Nad ohněm rozpálíte tuk, vyvařený z kůry Išišku rozepjatého. Když tuk zpění a sluka kvoká, podržíme ptáka nad pánví. V okamžiku, kdy do rozpáleného tuku dopadne poslední vejce, srazíme sluku pěstí do vajec na pánvi a mírně osolíme, nejlépe solí. Podává se s opečenými hlízami Klindličky úzdnaté (tzv. Mantoův zub).
Jak spáti?
Na trampu vesměs po západu slunce nastane večer, později přecházející v noc. Váš nocleh budiž přiměřený počasí, porostu a tloušťce deky, kterou jste si přinesli. Je-li pěkně a teplota stojí na dvaceti stupních (zjistíte to loktem, který nasliníte a vysunete proti větru), můžete nocovat kdekoli. Jenom jedno je velice důležité – musíte si lehnout. Nikdy nespěte v dřepu, v sedě, nebo dokonce ve stoje!
Pokud se teplota pohybuje kolem desíti stupňů, zachtání vás tak zvaná „chrupna“. Dělá se to tak, že v lese posbáráte borové šišky (nejsou-li, což se vám může stát v bukovém lese, spokojíte se se smrkovými), snesete je na hromadu a po jedné je vkládáte do úst. Pokud vydržíte celou noc chrupat šišky, zastihne vás východ slunce svěží a připravené na další nezapomenutelné zážitky.
Za deště je výborné vykopat si tak zvanou trampárnu na závětrné straně žulového či rulového vrchu. Kopejte asi do hloubky tří metru, abyste měli dost místa pro uložení sekery, chleba a bot. Zula a rula jsou absolutně nepromokavé materiály. Pokud nenajdete skálu, složenou z této hmoty, postačí svor, nebo porfýr, který má navíc zdravou lesní barvu.
Když vás v létě překvapí nečekaný mrazík, vyrobte si z lodyh Mávadla šedivého a houby Strmělky-Mlženky suchou destilací denaturovaný líh, který z části vypijete a z části zapalte na plochém kameni. Kolem hořícího lihu se stočte do klubíčka tváří k měsíci a do rána hlasitě zpívejte. Tím překonáte pocit, že vám umrzá levá noha, nebo že vám upadlo ucho.
Jak rozdělávat ohňů?
Je dokázáno bohatou praxí, že nejlépe hoří dřevo Čedřičku zakrslého. Pokud nenajdete tento nenápadný keřík, pokojíte se drobně pokrájeným smrkem, borovicí nebo jalovce. Na ohniště, které pečlivě obložíte deskami, uhnětenými z hlíny a rozmačkaných oblázků /pro zpevnění), narovnáte nejprve to nejsušší, co najdete. Zpravidla to bývají včerejší noviny. Tyto pak zakryjete třískami, třísky štěpinami, štěpiny prkýnky, polínka poleny a polena celými stromy. Kanálkem, který jste si pro tento účel vyvrtali, zasunete dovnitř asi metr dlouhý svite březové kůry a potom tuto jednoduše zapálíte chorošem troudovým, řádně vysušeným na vlastním těle. Při rozšíření ohniště na okolní les utíkejte pokud možno po větru. Bude se vám lépe utíkat a oheň, šířící se za vámi rychlostí blesku, vás jen popožene.
První pomoc
Pokud se na trampu poraníte, musíte si ihned vědět rady.
Rozbité koleno se nejlíp vyhojí plackou z rozetřených bělásků zelených. Krvácení z nosu zastavíte zasunutím dřevěného dolíku o patřičného průměru do příslušné nosní dírky. Žaludeční nevolnost zaženete, budete-li žvýkat semena Rouhalky pětiprsté. Výrony, zlomeniny a vyvrknutiny nejlépe narovnáme podle nějakého předmětu (například Topol, silnice, patník, v nejhorším případě čára, nakreslená do písku podle nějakého rovného předmětu) a fixujeme (znehybníme) pryskyřicí, kterou roztavíme v ešusu a nalijeme na příslušné místo. Po ztuhnutí vyhledáme lékaře!
Při uštknutí zmijí uchopte nejdříve hada za ocas a daleko odhoďte.. Potom vysajte ránu (Česká tábornická unie připravuje kapesní patentní vysavač ran) a rozžhaveným polenem řádně vydesinfikujte.
Padnete-li do mdlob, nechoďte zbytečně po lese, ale v klidu vyčkejte, až se vám vrátí vědomí. Při vykrvácení ulehněte na cestu, abyste byli brzy nalezeni. Dlouhou chvíli čekáni si kraťte psaním poslední vůle a nepodléhejte pesimismu! Občanský průkaz v tomto případě umístěte viditelně – třeba na prsa své mrtvoly.
A teď s chutí do toho – příroda volá!
Váš Kapitán Kid
