Nesahej na sny – Kapitán Kid
19.2.2014Nesahej na sny
Kapitán Kid
Ve spleti klásků obarvených mědí
vyzvání zvonek umíráčkem létu
zcuchané vlasy pláčem nerozpletu
pavouček na nich zamyšleně sedí
Se špačky prchly horké noci k jihu
ta nejkrásnější pro mne tady zbyla
podzim ji za trest že se opozdila
z jeřabin navlék strangulační rýhu
Nesahej na sny jsou jak pavučina
babího léta vlétlá do úsměvu,
ohřej se teplem předloňského sněhu,
s konečků větví ochutnávej vína.
Až napiješ se víc ti nezachutná
polibek milé ať je jak chce hebký
dnes bude Hamlet věštit z daňčí lebky,
že zbývá jenom perspektiva smutná.
Lesem se brouzdat zírat bez útěchy
jak místo z očí z nosu smutek kane
nakažen rýmou, která nepřestane
v kapesník trávy vybrečet své vzdechy.
Anebo věřit, že je tráva z mědi
jak kluk střásat s cizích stromů hrušky
ohryzky píchat srncům na parůžky
a vůbec nedbat smutných předpovědí.
Milencem stát se kdesi pod jabloní
políbit místo dlaně sedmikrásku
uzavřít s bábou klekáních sázku
že nejde slunce denně na smrt pro ni