Velký úspěch! Kulturní vrchol roku! Na jevišti lítala vejce!

Velký úspěch

Kulturní vrchol roku

Na jevišti lítala vejce

 

by nezávislý dopisovatel Harmonica

 

K velké kulturní akci došlo letos v květnu, kdy se v městečku konalo velkolepé představení divadelní společnosti Rozmarýn.

 

Její ředitel, autor her a režisér – pan Šikula, přišel s novým pojetím představení jako spojení opery a divadla.

Výsledek je nazýván operetou. Tato představení  mají velký úspěch ve Francii, kde pan Šikula nějakou dobu pobýval a seznámil se s otcem operety panem Jaquesem Offenbachem.

První vůbec premiéra v celých Státech se konala v Bakersfieldu a sám autor hořel očekáváním, jak jeho dílo diváci přijmou.

Hra je totiž zasazena přímo do prostředí drsného Západu, tak blízkého všem divákům. O to přísnější kritiku mohl očekávat. 

Jeho  soubor je tvořen  herci, kdy muži dovedou zahrát fantasticky  ženské role  a ženy  s přehledem mužské. Pokud si toho nikdo během představení nevšiml, tak v situaci, ve které jsme vyzval před představením  do tance slečnu Feleenu, pohlednou herečku, ze které  se vyklubal chlap, který má před svatbou.

Zcela novátorsky režisér  pojmul místo, kde se má představení konat. Místo divadelní budovy zvolil scénu přímo venku v jedné z bočních ulic, aby hra  navodila skutečnou atmosféru Západu, kterou by se v  divadle těžko podařilo vyvolat.

Tento záměr byl naprosto dokonalý, navíc podpořený skvělou  akustikou a diváci měli možnost  sledovat hru z oken okolních domů. Tato místa však byla zvlášť drahá.

Aby však představení mohlo proběhnout, bylo nutno postavit  jeviště. Dobrovolných pomocníků se našlo dost. Za což jim dodatečně vřele děkujeme.

Zaměřme se ale konečně na samotnou hru. Bohužel ani neznáme její název, což není nijak ke škodě, neboť mnohdy si diváci pojmenují hru sami podle toho, jak se jim líbila.

Ústřední postavou byl neznámý cizinec, který naprosto nezapadal do prostředí putyky někde v zapadákově, neboť na místní působil cize a podezřele. 

Tady bych upozornil, že roli šerifa skvěle zahrála slečna Alča a starého vopruzeného putykáře slečna Viktorie.

Herecké výkony mužů byly obvzlášť zdařilé. Slepý skladatel Mareš  byl naprosto totožný se skutečným městským žebrákem Marešem.

Ten ale buhužel  nemá tolik pěveckého nadání jako cvičený  hlas herce, jenž roli slepce dokáže hrát  natolik  věrohodně, že dokáže napsat notovým záznam písně  slepeckou rukou.

Tento  herec musel asi chodit na konzulatace  k žebrákovi Marešovi. Ten totiž také skládá písně, ale pro jistotu  zpívá za něj jeho roztomilá dceruška Viki, aby si vydělali na živobytí.

Je zbytečné se nějak  podrobně rozepisovat  o ději hry, neboť ho máme všichni v živé paměti, ale finále v podobě přestřelky mělo takový silný emotivní náboj, že mnozí mužští diváci sahali po zbrani a hodlali jít na pomoc hlavním hrdinům pronásledujícím zlého neznámého cizince.

Po skončení závěrečného dějství následovala bouřlivá děkovačka, kdy dojatí herci několikrát vystupovali na jeviště a děkovali divákům za projevenou přízeň.

Nebylo by to ale dokonalé představení, kdyby se mezi  diváky nenašla placená klaka, jenž na herce házela z prvních řad vejce.

Naštěstí nikoho z herců netrefila, spíš trefila pootevřená okna, kam přesně dopadala do postelí. Hospodyňky  z toho měly pramalou radost.

 

Lze říci, že tak výborné představení Bakersfield ještě nezažil a věříme, že pan ředitel, autor  a režisér divadelní společnosti Rozmarýn napíše další neméně úspěšnou hru, kterou uvede v našem městě.

 

 

 

This entry was posted on Pondělí, Duben 15th, 2013 at 15:55 and is filed under ID 94 Cesty -western. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.