111. Tóny cest s Devítkou – ( Lucy Nováková 17.12.2012)
10.3.2012Stojedenáctka s Devítkou
rozhovor s H.Brožem (Devítka) po 111.Tónech cest (Lucy)
Krásné tři jedničky označovaly Tóny cest konané 13. prosince 2011. Výzdoba i atmosféra evokovaly blížící se svátky. Tempo di vlak ten večer hojně sahalo do repertoáru jiných kapel a vybíralo ty s vánoční a zimní tématikou.
Honza Brož
Kapela letos oslavila – neoslavila své dvacetileté výročí existence. Nekonaly se žádné megakoncerty, nicméně dáreček si nadělila v podobě nového CD Duše v peří.
Druhá půlka večera se tedy nesla zejména ve znamení písniček z nové desky. Nechyběla oblíbená historka o vzniku titulní písně, oceňovaná zejména na Ostravsku.
Originální komická scénka v podobě muzikantského souboje obou Petrů (basa kontra elektrická kytara, ovšem za pomoci netradičních pomůcek typu záchodová štětka, příbor či brambory) diváky značně rozveselila. Neméně ovšem pobavila i neplánovaná vsuvka místních aktérů s padajícími vázami a transparenty.
Vše nakonec dobře dopadlo a po koncertě jsme si trochu s Devítkou (přesněji s kapelníkem Honzou Brožem) popovídali.
Jak se vám tady dnes hrálo? Jaká byla atmosféra?
Od jisté doby jsem fanda na Ostravu, na její zákoutí provoněná dřinou, železem a uhlím, protože jsem fanda na Ostraváky, a protože znám „Tempáky“ a vím, že jsou to „fajne“ lidi, těšil jsem se. A nezklamal jsem se. Stačí?
Jezdíte na Severní Moravu často?
Bohužel, spíše sporadicky.
Nedávno jste hráli v Polance nad Odrou, kde se dle vašeho povídání stala příhoda s Duší v peří. Co je na ní pravdy?
Nechtěla bys nechat autorovi alespoň lehkou mlhu tajemství? Ale ano. Myslím, že je to pravda.
Jak se prodává nové CD? Je o něj větší zájem než o ty předchozí?
Je to jednoznačně nejúspěšnější CD Devítky za dobu její existence. A troufám si říct, že právem. Dal jsem mu tři roky života a všechny síly, které jsem měl. Poprvé jsem pro jednu desku napsal třiadvacet písniček a nemilosrdně vyhazoval. Jen na masteringu jsme strávili tři dny. Dodnes bych na ničem nic neměnil a to se mi nestalo ještě nikdy v životě. První vydání je téměř vyprodáno. Chystáme dotisk.
Kdysi jste hrávali ve čtyřech, pak se s odchodem bratrů Hoffrichterů na dlouho objevovalo trio. Nyní si berete stálého hosta – basáka, většinou Petra Novotného, někdy i Honzu Klupku z Passage. Bude tedy Devítka už trvale čtyř, případně vícečlenná?
Bezmála pět let jsem zkoušel Devítku tříčlennou, neb mne právě tato forma vždy oslovovala nejvíc. Než zjistil jsem, že tento kabát mým písničkám prostě nesluší. Na rozdíl od jiných si totiž myslím, že písnička napsaná srdcem a s otevřenýma ušima aranž a žánr v podstatě obsahuje. Jde jen o to, vyhovět jí. Tedy, ano. Pokud to bude možné, Devítka zůstane do budoucna čtyřčlenná.
Tempo di vlak má Tóny cest v Ostravě, vy zas míváte pravidelné večery v pražské Malostranské besedě. Vidíte nějakou podobnost mezi těmito akcemi? (Počet diváků, atmosféra…)
Kdybych chtěl být cynický, řekl bych, že nadšení a fatální nedostatek peněz. Ale nebudu cynik. Nevím, jak to mají „Tempáci“ v Ostravě, ale pro mě je Malostranská Beseda nejsrdečnější záležitostí v mém muzikantském životě. Hrajeme v ní pravidelně skoro patnáct let. Déle, než tam hrálo mé milované Divadlo Járy Cimrmana.
Každý měsíc máme možnost stát na podiu, přes které bez nadsázky kráčely muzikantské dějiny. A jejich tvůrci. V šatně jsme seděli na židlích, na kterých sedával Kalandra. Michnová, Merta, Klikar, Hříbal. Pospíšil, Němec, Neduha. A Marek Eben, když ještě hrál country. A mraky dalších, kteří tam byli, anebo jsou doma. Dodnes mě to nepřestalo dojímat.
Co plánujete do další dvacetiletky?
První „blikanec“: Hrát co nejvíc na Ostravsku. Jsou tam fakt fajne lidi. Ale vážně. Chci dělat Muziku nejlépe jak mi mozek a prsty dovolí a nejupřímněji, jak mi dá srdce. Amen.
ptala se Lucie Lucy Nováková
