Rozhovor s nejzákeřnějším hráčem hockeybalové ligy – Samem Bunny (by Dan Dymes)

Rozhovor s nejzákeřnějším hráčem hockeybalové ligy – Samem Bunny

Dymes: “Jak jste se dostal k hockeybalu pane Bunny? „

Bunny: “Jako malý jsem rád šťouchal hlavičky malých zvířátek klacíčkem.“

Dymes.: “Co Vám tato hra přináší nyní ?“

Bunny : “Miluji to vzrušení ze hry, ty zvedající se mračna prachu, jekot a vískání obecenstva, pach spocených těl, sladký pocit výhry, zákeřné útočné akce, muž proti muži, násilí celé hry, hvizd jelenicového míčku, údery holí, pokřikování na soupeře, bezesné noci, napnuté plachty, dort se šlehačkou, jízdu na koni……..etc.“

Dymes: “Protihráči se Vám posmívají kvůli vašemu ehm,… poněkud dámskému dresu. Proč jste se rozhodl oblékat takto vyzývavě, když většina hráčů ligy nosí klasický podvlékačkový dres?“

Bunny : “Je to finta na soupeře. V té obrovské rychlosti, jakou hra oplývá, jsem v tomto převleku snadno přehlédnutelný. Protihráči si mě pletou se zatoulaným obecenstvem. Mohu se tak nepozorovaně doplížit až k brankovišti a úspěšně využít přihrávky spoluhráče.

Chtěl bych tímto také apelovat na všechny hráče ligy, aby se při utkání chovali k dámám slušně, nenaskakovali na mě bokem, nepřiráželi mě ke stěně a nebili mě holí po hlavě. Rovněž je nepřístojné, aby mi soupeř shazoval čepec nebo se mi koukal pod sukně. FUJ A HANBA !“

Dymes : “Nevěděl jsem, že tuto záležitost berete tak emotivně. Máte nejvíce úspěšných akcí v lize. Jak oceňují Vaše úsilí spoluhráči?“

Bunny : „Jsou mi za to nesmírně vděčni.  Když jsem se jednou při zápalu hry praštil do stožáru a praskla mi lebka tak jsem nějakou chvíli stonal, bolela mě hlavička a naše družstvo se dostalo až na konec tabulky. Po zápasu s nejhorším celkem ligy – The Woodman’s, slavnými pojídači kořínků, který jsme za mé asistence vyhráli se situace začala lepšit. Najdou se však i takoví spoluhráči, kteří mi můj talent závidí a škaredě mi nadávají.“

Dymes : “To od nich není hezké. Jste již po úrazu ve formě ? Po městečku kolují zprávy, že se úraz podepsal na Vašem vědomí, a že nepoznáte která branka je vaše. Co je na tom pravdy ?“

Bunny : “Je to prachsprostá pomluva. Ještě občas mi šumí v hlavě, ale celkově jsem zdráv. Naše branka je přece ze tří holí, to pozná i malé dítě.“

Dymes : “Jsme rádi, že se těšíte skvělému zdraví a těšíme se na Vás v novém kole ligy.“

This entry was posted on Sobota, Leden 7th, 2012 at 22:18 and is filed under ID 94 Cesty -western. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.