A jít a nemyslet na konec cesty (Miki Ryvola)

A jít a nemyslet na konec cesty

Miki Ryvola

a jít a nemyslet na konec cesty
přes obrácené kotlíky ježatých kopců
mamutími strništi smrků a sosen
přes můstek houpající se nad splavem

a jít a neznat jména měst kterými cesta vede
dávat jim jména zaprášených knih a snů
potkávat dřevorubce horské nosiče pastýře
cestami vrásčitými vodou a kořen

a jít a nemyslet na nic
náhle se rozběhnout sloní trávou
sklonit se nad řekou a kornoutem dlaní
nahlédnout do rybí země
vyhlížet slunce až zabolí v zátylku
nastavit čelo padající vodě a větru

a jít a nemyslet na konec cesty.
 

Martin Marťan Urbančík

This entry was posted on Sobota, Leden 7th, 2012 at 13:33 and is filed under ID 89 - cesty - z cancáku. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.