Novinky na Váš E-mail

AKCE V OSTRAVĚ

Kalendář událostí

Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Nadcházející události

  • Nejsou žádné události.

AKCE V OKOLÍ

Indiáni v Bakersfieldu by Harmonica

15.9.2015

Politika naší vlády už od vyhlášení nezávislosti směřuje k vyřešení indiánského problému. Jde zejména o půdu, na které kmeny žijí, a která by měla být využita ve prospěch nových osídlenců, co by ji dokázali zvelebit nejen ke svému prospěchu, ale i státu.

Indiáni jsou však velkou překážkou. Zákony  o rezervacích a povinné školní docházce sice částečně řeší jejich zařazení mezi řádné občany Spojených států, ale vyskytují se případy útěků z rezervací a návratu k tradičnímu způsobu života. To velmi nelibě nesou ostatní bílí obyvatelé, kteří jsou v lesích mnohdy přepadáváni a okradeni těmito „divochy“.

I mně se podařilo setkat se s takovým uprchlíkem z rezervace. Už několik let je kraj kolem městečka Bakersfield zbaven Indiánů, kteří vzbuzovali mezi řádnými obyvateli strach a bázeň. Lidé si už pomalu zvykli chodit do lesa na dříví bez pušky. I malé děti začaly v lese sbírat maliny a jahody.

V poslední době se však z lesa začaly ozývat podivné zvuky, které nevzdává žádné zvíře. Obzvlášť v noci byly slyšet velmi zřetelně. Ti, kteří se vypravili pátrat po původu těchto zvuků, se nevrátili a nebyli ani nalezeni. A větší pátračské skupiny nic nenašly.

Vypravil jsem se tedy i já jedné takové noci obtížen fotokamerou najít původce tohoto zvuku. Prodíral jsem se lesními porosty se střídavými úspěchy váben tímto prapodivným zvukem. Připomínal rytmické bušení do dřeva. Plahočil jsem se za tím zvukem hekaje přitom obtížen fotokamerou, jenž mi měla být nápomocná pro přinesení důkazu, kdo že tak v lesích buší a buší. Zvuk sílil, jak jsem se k němu přibližoval. Hrdlo jsem měl stažené a v ústech jak na poušti.

Přede mnou se rozprostíral lesní palouk ozářen měsícem. A uprostřed klečela polonahá postava, jejíž kůže se blýskala v měsíčním svitu. A bušila dřevěnými paličkami na několik válejících se kmenů. Indián!

Obyčejný Indián uprchlý z reservace! Tak to je on, co poslal na věčnost několik zvědavých lovců. Rozhodl jsem se ho vyfotografovat. Nastavil jsem si kameru na podstavci, zaměřil a čekal několik minut, až se záběr přenese na kazetu. Pak jsem vše opatrně sbalil v jakési extázi do kmenů. Asi byl hluchý. Po vyvolání snímku jsem dospěl k zajímavému objevu. Ten Indián měl nejen světlou kůži, ale i vlasy. Pravděpodobně šlo o míšence. Ale neměl jsem dojem že bych někoho takového spatřil v nejbližší rezervaci. Neměl ani typické znaky místních kmenů.

A tu mě napadla studie profesora Mindeltona z Chicagské university. Píše v ní, že mezi dnes vymřelým kmenem Mandanů z oblasti Missouri  bylo možné spatřit jedince světlé barvy kůže i vlasů. Profesor se domnívá, že se jedná o potomky Vikingů, kteří dopluli k americkým břehům už v 10. Století. Indiáni se objevují v jejich kronikách jako Skleringové. Určitým pojítkem mezi vikingy a Indiány je i tomahawk, jenž má určité znaky severských válečných seker. Tyto sekery měly mezi vikingy velkou oblibu a stávaly se i námětem k přezdívce.

Příkladem může být Erik Krvavá sekera, který se svými muži doplul do Grónska. Odtud to už nebylo daleko na nový kontinent. Tolik studie profesora Mindeltona a já se ptám, koho jsem to v noci vlastně vyfotografoval. Najde-li se někdo, kdo zná odpověď, ať se klidně přihlásí nebo napíše do redakce Rosettu Herald.

                                         

Comments are closed.