Staré trampské časy
10.2.2014Staré trampské časy – Jaroslav Vince Pospíšil (Plzeň)
Fotovýstava u příležitosti cestovatelského festivalu JARNÍ OZVĚNY, Ostrava březen 2014
Jaroslav Vince Pospíšil se zabývá návrhy na hudební disky, a proto zde prezentuje část ze své tvorby.
Obálky CD s realizovanými návrhy autora skrývají muziku folkových kapel jako např. Navzájem, Slepá kolej, Cop, EFS, Roháči; další tituly jsou První violový komorní orchestr, Západočeský rock, F.Slováček, M.Horníček: Saze na hrušce nebo Příhody rytíře Spořílka atd.
Mimojiné najdeme na výstavě i grafické listy, které mají trochu bizardní tématiku, ale i laskavý čitelný podtext.
Tato expozice návštěvníky upoutá nejen dokonalým výtvarným zpracováním, originálním nápadem, ale také dobrým humorem.
Na závěr bych ráda zveřejnila životopis tohoto grafika, který sám vypracoval a ke kterému prostě není už co dodat:
www.winceart.cz J. Žembová
1965 - „A kdy už bude zdravej, On si pořád kreslí a děti jsou kolem něho a nezlobí…
(učitelka MŠ)
1972 - „Jestli budeš pořád čmárat po těch sešitech, tak tě je nechám všechny přepsat!“
(učitelka ZDŠ)
1978 – „To je kolega Mlejnek! Ha Ha! A tohle profesor Ondráček a tady ředitel, no ten je přesný! Ha Ha Ha… A hele, tady jsem taky já! Ho vida, jaké máš nadání. Ehm, jestlipak jsi stejně zdatný v literatuře? Co takhle Publius Ovidius Naso? Pojď k tabuli…“
(profesorka SŠ)
1984 – „Vince, dej sem ty poznámkz z MAFIE (Marxisticko-Leninská filosofie). Až budeš jednou slavnej, tak je výhodně zpeněžím.“
(spolužák VŠ)
1986 - „Takovejch čar! To bych šel radši do dolů!“
(synovec)
1988 – „No, vidíte, Pospíšil, dyť vy kreslitě docela výborně, vy stě malíš! Potreboval by som obraz pre manželku k narodeninám. Dajaků krajinu. Šak vy vítě. Dal by som vám za to – povedzme – čtyry dni opušťáku…“
(velitel baterie)
1989 – „Byl bych ti opravdu moc vděčnej, kdybys při tom telefonování nečmáral alespoň po těch úředních lejstrech!“
(soudruh vedoucí)
1994 - „Ten návrh je nádherný, prostě supr! …Jenom tady bychom vyměnili tyhle snímky – dáme tam tenhle s pejskem, ten je roztomilej a tyhle spirálky nebo co to je, dáme pryč – podívejte, dáme tam tyhle zelené a modré hvězdy s jedničkou – to jako že naše firma je jednička. Jinak to necháme, akorát to písmo zvětšíme. A udělejte ho fialově. Co byste řek, že bychom tam pod ty nadpisy dali pěkně stín – ono se to celé zvýrazní. Jo a to logo, co jste navrhnul, se panu řediteli nelíbí – nechte tam to naše původní, co navrhnul pan ředitel.
(zákazník)
1996 - „A co bys chtěla jednou dělat, Janičko?“ „Jako taťka. Chtěla bych si kreslit.“
(dcera – v té době 7 let)
1998 – „Teda ty kreslíš tak vošklivý lidi! A navíc jsou ti podobný.“
(manželka)
1999 - V práci: „A za to ti dávají peníze?“
(Martin, syn, v té době 6 let)
2000 - „To byl tak vošklivej člověk – no skoro tak vošklivej, jako ty lidi, co ty kreslíš!“
(kolegyně)
2000 – „Náš tatínek umí i vyřezávat ze dřeva! Babička nám koupila sovu a taťka nám podle ní vyřezal kočku!
(Ondřej, syn, 6 let)
2000 – „Klidně to tam dej. Z těch tvejch čmáranic stejně nikdo nepozná jestli je to člověk, nebo strom.“
(kolegyně)
23.11. 2000 - „A to na tu výstavu musíme taky?“
(Martínek, syn, 7 let)