3. Tóny cest – Sluníčko a Mirek Kovářík (Bohumín a Praha)
25.12.2011Prosinec 2000 – Tempo di vlak, Sluníčko, M.Kovářík
Sluníčko (něco o kapele)
Vocalně instrumentální seskupení “ SLUNÍČKO “ vzniklo asi před sedmnácti lety v městě Bohumíně. Členové této hudební skupiny ani ve snu netušili, že toto seskupení vydrží tak dlouho. S počátku nás ve Sluníčku bylo asi dvacet členů. Časem se zvýšenou náročnosti na vocalní preciznost a hudební poctivost se počet členů s užil na dnešní počet. Tj. pět hlasů a jedna kytara .
Já jako nejstarší člen kapely (o 1,5 generace) jsem demokraticky nastolil režim MAKARENKO. Ač je to neuvěřitelné vycházel jsem s trampské muziky.
Vzorem pro vokální začátky byla stará trampská muzika třicátých let.
Písničky Jardy Mottla, skupiny Červánek. Písničky TO. Stracenka a mnoho dalších již možná zapomenutých. To byla moje představa o vokále.
Samozřejmě jsem také jezdil každý víkend na vandry a nasával atmosféru být s kamarády u ohně hrát do pozdních hodin všechny známé i neznámé songy.
Musím přiznat, že člověk na to všechno co zažil s kamarády na vandru v životě
nezapomene. Tím chci říct, že všechno to co jsem na vandrech dostal do duše (a vy co jezdíte víte o čem mluvím) předávám dal v podobě muzicírování.
Je pravda, že skupina Sluníčko už dávno nezpívá trempskou tvorbu, ale je pravda, že ve všem co děláme zůstala ona nasátá trampská poctivost a smysl pro všechno hezké kolem nás.
Hodně lidí se nás ptá proč se jmenujeme sluníčko? Ten název vyšel sám. Až časem jsme si uvědomili a čím dál víc uvědomujeme, že tento název je na místě.
Ani si neumím představit, že bychom měli mít jiný název. Sluníčko je jaro, léto, podzim i zima. Po celou tu dobu je život a rodí se nový. A k životu slunko potřebujeme ať chceme či nechceme. Teď myslím slunka na nebi.
Takže, jestli jste někdy slyšeli zpívat skupinu “ Sluníčko “ a na chviličku vás zahřála na srdíčku, tak to jenom proto opravdové slunko na nebi.
Slibujeme, že se vždycky budeme jmenovat SLUNÍČKO.
Než dokončím tento výplod chorého mozku, tak bych vám všem chtěl říct,
Nenechte si nikdy, nikdy vzít to co jste prožili a zůstaňte věrní tomu, čemu tak věříte. Přírodě a ŽIVOTU v ní. Vzpomínky a návraty jsou moc smutné.
Za Skupinu Sluníčko : Ota ( Bubu ) Maňák, Lenka Maňáková, David Maňák, Radka Kadlíčková, Láďa Kadlíček a Petr Kasan
Ahoj !
Na předvánoční zkoušce Tempo di vlak.
…Tak tu máme prosinec, zima nikde, po sněhu ani památky, jeden by neřekl, že za chvíli budou vánoce. A přece…
…Vracím se setmělým podvečerem domů. Nemůžu zabloudit. V dálce vidím světýlko – hvězda v kuchyňském okně září do daleka. Odemykám dveře a cosi mi vklouzne do nosu. Náš domek u trati voní jako perníková chaloupka. Aby ne – vždyť se tady peklo přes dvě stě houslových perníčků pro všechny, kteří přijdou v předvánočním čase za pěknou písničkou či povídáním. Z obývacího pokoje slyším známé hlasy, ladí se nástroje, brzy začne zkouška. V dětském pokoji se to hemží dětmi. Zajícovic Linda a Tim, Brumlovic Kuba a domácí Verča s Bertíkem – o všechnu tu drobotinu se stará AlíK, Strašidlo – i Zajac má své zásluhy (uspává v autosedačce toho nejmladšího). A my hrajeme a dopilováváme a měníme hlasy a vymýšlíme texty a u toho všeho myslíme na Jirku (našeho kytaristu), který je teď v nemocnici a je nám líto, že na vánočním koncertě nebudeme všichni spolu. Tu se zaposloucháme – chodbou poskakuje Verča a svým jemným, vysokým hláskem si notuje předzpěv jedné písničky. Hm, dobrý, pokyvuje hlavou Bruml – to už Verunka zpívá „Tuláku, co jdeš krajem vánočním…“ a do toho se jako kulisa otevírají dveře na WC, bouchne záchodové prkýnko a následuje…(tyto zvuky nebudu popisovat). Prostě taková vánoční atmosféra tady panuje – nemůžeme se udržet a dostáváme záchvat smíchu.
…Na Kubíčka jde spaní, je uložen v kočárku do koupelny, jediná klidná místnost v tomto domě. ( Cowboyův návrh, že by Kuba mohl spát ve vaně – neprošel). Sdělení, že naše děti se dnes nemohou umýt vyvolává obrovský jásot a nadšení (to mají asi po tatínkovi).
…Do ticha po závěrečném halelujá osadní koledy zazní jakoby ozvěnou halelujá odněkud z chodby. Že by se Kubíčkovi v naší koupelně nelíbilo? Už to tak bude, stejně je čas se rozloučit a za pár dní…posaďte se a mějte se – jak jinak než vánočně.
Ája